|
|
Škola doma - výchova a vzdělávání dítěte na l. stupni v rodinném prostředí
Procházková, Romana ; Komárková, Tereza (vedoucí práce) ; Tvrzová, Ivana (oponent)
Tématem této bakalářské práce je domácí vzdělávání dítěte na prvním stupni základní školy v České republice. V teoretické části se zabývám historií, vývojem a jednotlivými oblastmi domácího vzdělávání - důvody pro vstup do domácího vzdělávání, socializace dítěte v domácím vzdělávání a efektivita domácího vzdělávání, ve kterých jsem se snažila shrnout názory zastánců i odpůrců. V praktické části jsem pomocí strukturovaných rozhovorů s pěti rodinami získala konkrétní důvody pro vstup jednotlivých rodin do domácího vzdělávání. Dále jsem načerpala informace, jak je náročná příprava na výuku a výuka samotná, a jaká existují negativa domácího vzdělávání. Zjistila jsem, že výpovědi respondentů se poměrně shodují, žádné velké rozdíly jsem neshledala. Také rodiče potvrzují většinu názorů zastánců domácího vzdělávání uvedených v teoretické části. Tato práce by měla přinést základní informace a osobní zkušenosti rodin především rodičům, kteří o domácím vzdělávání uvažují.
|
|
|
Geneticky modifikované plodiny a možnosti jejich využití - případová studie v České republice
Pillař, Miroslav
Diplomová práce se se zabývala tématem geneticky modifikovaných plodin a možností jejich využití v České republice. Metodou polostandardizovaných rozhovorů a dotazníků byl zachycen postoj náhodně vybrané skupiny obyvatel v České republice k této technologii. Cílem práce bylo zdokumentování aktuální situace týkající se GMO a dalšího využití modifikovaných plodin v České republice. Z výsledků vyplývá, že zájem zemědělských subjektů má v ČR klesající tendenci. Povědomí respondentů v šetření bylo převážně negativního charakteru vzhledem k nejasnostem ohledně působení na lidské zdraví a životní prostředí. Vědecká komunita naopak spatřuje největší riziko v ohrožení ŽP a biodiverzity. Vzhledem k absenci dlouhodobých vědeckých výzkumů není v současné době možné s určitostí potvrdit nebo vyvrátit výhody či nevýhody, které tato technologie přináší a ke kterým je zapotřebí průkazných vědeckých studií.
|
|
|
Pozitiva a negativa sociální práce u pacientů po poškození mozku z pohledu sociálního pracovníka
MANDÁTOVÁ, Kateřina
Diplomová práce je zaměřena na sociální práci s osobami po poškození mozku a je součástí projektu GAJU s názvem "Koordinovaná rehabilitace u pacientů s poškozením mozku (reg. č. GAJU 138/2016/S)". Do této práce byli zapojeni sociální pracovníci a sociální pracovnice z Českobudějovicka, jejichž práce může zahrnovat i práci s osobami po poškození mozku. Do výzkumu byli tito pracovníci/pracovnice zařazeni z důvodu zmapování navazujících služeb po hospitalizaci osob po poškození mozku. Tyto organizace a informace o nich pak byly v rámci poradenství sdělovány pacientům, kteří byli zařazeni do projektu GAJU. Komplexní výsledky projektu budou zpracovány v rámci publikační činnosti. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. První teoretická část je zaměřena na základní popis poškození mozku, blíže jsem se věnovala cévní mozkové příhodě, dále je zde popsán koordinovaný rehabilitační tým, role sociálního pracovníka, dále je zde popsána zátěž, které sociální pracovník, jakožto osoba v pomáhající profesi může čelit a syndrom vyhoření, jakožto možný důsledek této zátěže. Ve výzkumné části bylo cílem zkoumání dle subjektivních výpovědí sociálních pracovníků, kteří působí v navazujících organizacích pro pacienty po poškození mozku v Českých Budějovicích zjistit, jaká vnímají pozitiva a negativa sociální práce u těchto pacientů, abychom si tak mohli komplexně představit obraz práce sociálního pracovníka s pacientem po poškození mozku. V souvislosti s cílem byly stanoveny výzkumné otázky: Jaká jsou dle subjektivního názoru sociálního pracovníka pozitiva a negativa sociální práce u pacienta po poškození mozku? Dále pak otázka: Co je příčinou pozitiv a negativ, které sociální pracovník při své práci vnímá? Byla použita kvalitativní výzkumná strategie, technika rozhovoru pomocí návodu u čtrnácti sociálních pracovníků z navazujících organizací, jejichž cílová skupina se zaměřuje i na osoby po poškození mozku. Data byla zpracovávána v programu Atlas.ti 7. Na základě analýzy dat byla zmapována pozitiva a negativa sociální práce u pacientů po poškození mozku, která dotazovaní pracovníci ve svých výpovědích uvedli, a z výsledků práce vyplynulo, že sociální pracovníci především tato negativa: Administrativa, která v důsledku legislativy stále narůstá a převažuje nad prací s klientem. Finance které se týkají jak financování služby, tak nedostatečných prostředků na odměny pro zaměstnance, či finanční náročnosti služeb pro klienty. Nedostatek kvalitního personálu, časová náročnost činností, která úzce souvisí s obsáhlou administrativou a s faktem, že sociální pracovník pracuje mnohdy i nad rámec svých pracovních povinností a kompetencí. Nespolupráce rodiny klienta nebo nedostatečný zájem rodiny o klienta. Legislativa, která se mnohdy dle výpovědí neslučuje s praxí, sociální pracovníci musí sledovat aktuální novelizace zákona a je to pro ně časově náročné a vyčerpávající. Absence navazujících organizací pro pacienty po poškození mozku, nedostatek kompetencí/pravomocí/informací sociálního pracovníka, nedostatečná motivace, a to nedostatečné finanční ohodnocení či chybějící benefity pro zaměstnance, tak konflikty s úřady, bariéry, které se vyskytují při práci sociálního pracovníka či nedostatečné prostředky. Z analýzy výsledků dále vyplynulo, že sociální pracovníci subjektivně vnímají při práci s pacienty po poškození mozku nejčastěji tato pozitiva: spokojenost klienta, pomoc lidem, pocit dobře odvedené práce, pozitivní zpětný vazba, práce "baví", pozitiva ve vztahu k pracovnímu prostředí. Z výsledků je patrné, že při práci sociálního pracovníka převládají pozitiva nad negativy, oproti tomu práci v multidisciplinárním týmu hodnotili sociální pracovníci jako pozitivní a pro klienta i tým prospěšnou. Výsledky dané práce slouží jako dílčí část pro sestavení komplexních výstupů koordinované rehabilitace u pacientů po poškození mozku z projetu GAJU. Výsledky z výzkumu se stanou součástí publikačních výstupů z výše zmíněného projektu.
|
|
|
Online svět - Podnikatelský model tzv. Tvůrců obsahu očima konkrétní komunity online podnikatelů
Skotáková, Adéla ; Osuský, Michal (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá deskripcí online podnikání, konkrétně podnikání v rámci Modelu Tvůrců obsahu (Content creators business model). K popisu využívá komunitu online podnikatelů. Klíčová část práce se věnuje analýze zúčastněného pozorování a rozhovorů se členy komunity. Cíl práce je odhalit fungování komunity online podnikatelů v rámci Podnikatelskému model Tvůrců obsahu v online světě, o kterém přesto existuje málo ucelených informací. Práce poskytuje rozbor vztahů v komunitě, přijímání nových členů, interakcí, vnímání konkurence i žen v online podnikání atd. Práce se snaží přijít na faktory, které ovlivňují úspěšnost podnikatelů. Dále se snaží nacházet vzorce v chování, které mohou k úspěšnosti vést. Během analýzy se podařilo zjistit, že pravděpodobně existuje uměle vytvořená identita tzv. dobrého online podnikatele, kterou se snaží členové zkoumané komunity převzít za vlastní. Dále vyšlo na povrch, že existují externí faktory, které významně ovlivnily úspěšnost online podnikatelů, patří mezi ně přítomnost mentora, podpora rodičů a finanční krize. Samotná komunita je důležitým faktorem, který pravděpodobně nahrazuje podnikatelům intimní vztahy. Celkově velkým plusem Podnikatelského model tvůrců obsahu je možnost nulové finanční investice. Výsledky nemohou být generalizovány na veškeré...
|
|
|
Škola doma - výchova a vzdělávání dítěte na l. stupni v rodinném prostředí
Procházková, Romana ; Komárková, Tereza (vedoucí práce) ; Tvrzová, Ivana (oponent)
Tématem této bakalářské práce je domácí vzdělávání dítěte na prvním stupni základní školy v České republice. V teoretické části se zabývám historií, vývojem a jednotlivými oblastmi domácího vzdělávání - důvody pro vstup do domácího vzdělávání, socializace dítěte v domácím vzdělávání a efektivita domácího vzdělávání, ve kterých jsem se snažila shrnout názory zastánců i odpůrců. V praktické části jsem pomocí strukturovaných rozhovorů s pěti rodinami získala konkrétní důvody pro vstup jednotlivých rodin do domácího vzdělávání. Dále jsem načerpala informace, jak je náročná příprava na výuku a výuka samotná, a jaká existují negativa domácího vzdělávání. Zjistila jsem, že výpovědi respondentů se poměrně shodují, žádné velké rozdíly jsem neshledala. Také rodiče potvrzují většinu názorů zastánců domácího vzdělávání uvedených v teoretické části. Tato práce by měla přinést základní informace a osobní zkušenosti rodin především rodičům, kteří o domácím vzdělávání uvažují.
|
|
|
Zoorehabilitace v pedagogické praxi
Bravencová, Jana ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kropáčková, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou chovů a návštěvních programů se zvířaty (možnosti, důvody, pozitiva, negativa, hodnocení rodičů a personálu) v mateřských školách ve dvou nejlidnatějších krajích ČR. Dále podrobně rozebírá vliv přítomnosti vybraných bezobratlých zvířat na děti předškolního věku ve dvou určených mateřských školách a zjišťuje postoje a hodnocení chovu zvířat rodiči dětí ve zvolených třídách. Jedná se o kombinovaný empirický aplikovaný výzkum, jehož metodami jsou přímé zúčastněné nestrukturované pozorování jednotlivce i skupiny, pořizování videozáznamu, explorativní metoda - dotazník (pro rodiče dětí ve třídě a pro mateřské školy) a analýza dat z dotazníků a evaluace zjištěných výsledků. Práce je rozdělena do tří částí podle cílové skupiny, na kterou je výzkum zaměřen. Výsledky vypovídají a ve shodě s dále uvedenou literaturou potvrzují důležitost stálé přítomnosti zvířat v blízkosti dětí předškolního věku a to hned v několika oblastech rozvoje jejich osobnosti (emoce, environmentální cítění, komunikace, motivace, odpovědnost, ohleduplnost, soustředěnost, pozornost, smysly, zájem, zklidnění, poznání - koloběh života a charakteristiky zvířat). Personál a rodiče ale často nejednají v zájmu dítěte nebo mu jdou opačným příkladem. Vyskytující se problémy okolo chovu a návštěvních programů...
|
|
|
Etika potravin - Geneticky modifikované potraviny
Pillař, Miroslav
Bakalářská práce se zabývala posouzením geneticky modifikovaných potravin z etického pohledu. Metodou srovnávací byly hodnoceny legislativní přístupy, pozitiva i negativa takto upravených potravin a biotechnologie, včetně uvedení praktických příkladů v ČR, USA a Kanadě. Z výsledků vyplývá, že jednotlivé státy mají velmi odlišný jak legislativní, tak etický přístup k dané technologii a takto modifikovaným potravinám. I přesto, že tyto potraviny mají značný potenciál přispět k nasycení zemí třetího světa či současným potravinovým problémům, je zde stále ještě četné množství nevyřešených otázek, zejména dopadu takto modifikovaných potravin na lidské zdraví. Tento fakt není nezanedbatelný a bylo by vhodné se touto problematikou podrobněji zabývat.
|
host ::
RSS.